V prvním zápase letošního roku nás čekal domácí zápas se silnou pardubickou Bohemkou. Vzhledem k tomu, že jsme v první části soutěže hráli spíše s týmy z druhé poloviny tabulky, měla to být i určitá generálka proti silnějším soupeřům. Nejenže se ukázalo, že to půjde, ale podařilo se nám zvítězit dokonce 6:2, s čímž asi nikdo nepočítal.
Předpokladem k vítězství byla i naše sestava, když se nám podařilo nastoupit v prakticky nejlepší možné sestavě. Hosté přijeli sice „pouze“ s jedním ze třech cizinců, jež mají na soupisce, přesto ale byli dle papírových předpokladů minimálně vyrovnaným týmem. Čekal se tak vyrovnaný boj s oboustrannými šancemi.
Přestože první bod zaznamenal soupeř na první desce, měli jsme začátek utkání pod kontrolou, když jsme na druhé a třetí stáli dobře a na ostatních deskách jsme neměli žádný větší problém.
Jako první dohrál Honza. V zahájení zvolil variantu, kterou běžně nehrává. To by ani tak nevadilo, ale vzniklá pozice soupeři evidentně seděla. Ten obětoval kvalitu za figuru a dva pěšce a pozice se pro nás stala nehratelnou. Za pár tahů musel Honza bohužel kapitulovat.
Naštěstí se to na ostatních šachovnicích vyvíjelo dobře. Pan Šmajzr byl trochu překvapen v zahájení, když soupeř zvolil Lotyšský gambit, přesto to nikde nebylo znát. Znemožnil soupeři rošádu a ze zahájení vyšel s výbornou pozicí. Tu sice černý vylepšil, ale pouze za velké ztráty času, která se zákonitě projevila – srovnáváme na 1:1.
V té době už je jen otázkou času, kdy zvítězíme na druhé desce. Lukáš Hurt obětoval kvalitu a pozice soupeře se v centru rozpadla. Ten se snažil ještě mlžit, ale Lukáš si to bezpečně pohlídal. Vedeme 2:1 a vypadá to dobře, třebaže p. Kolovratník stojí špatně.
Další bod zaznamenává Lukáš Vondra. Ze zahájení vyšel černými bez potíží a poté využil hrubé chyby soupeře Vf2 a získal kvalitu, kterou uplatnil k výhře.
Zápas jsme rozhodli na posledních dvou šachovnicích. Ivo neměl na osmé žádný problém a v klidu vyrovnal. Pozice byla dost zablokovaná a dlouhou dobu to vypadalo na remis. Soupeř si to ale ztížil tahem g4 a dal Ivovi příležitost ke komplikacím, které vedly ke ztrátě pěšce. Jelikož byla pozice zablokovaná, stačilo kdyby se bílému podařilo vyměnit dvě věže a partie by patrně skončila remízou. Soupeř ale směřoval do věžovky, kde měl také určité šance na dělbu bodu. Zkonzumoval ale otráveného pěšce na f3, čehož Ivo bezchybně využil a vnikl věží na druhou řadu a bylo vymalováno 
. Výhru pojišťuje Pepa na sedmé desce remízou. V průběhu partie získal příjemnou pozici se dvojicí střelců. Pak si ale nepočínal nejlépe a dostal se do nepříjemné pozice s pěšcem méně. Naštěstí si ani soupeř nepočínal nejlépe a nechal si dát Sxe5 a Pepa tak vlastně získal dva pěšce s tím, že měl jednoho k dobru. Zahrál to týmově a z pozice síly přijal remízu, která nám zaručovala celkové vítězství. Rozhodně dobré rozhodnutí – po pár hodinách se může stát cokoli a nemá cenu riskovat.
V tu dobu už se dohrávají poslední dvě partie – pan Kolovratník na čtvrté a Martin na páté desce. S panem Kolovratníkem to většinu partie nevypadalo moc dobře a u Martina se to jevilo na remis. Pak ale Martin ztrácí pěšce a nabývá tak na důležitosti Pepova půlka, která nám přinesla potřebný klid. Bojuje se přibližně do čtvrt na čtyři a k překvapení nás všech i poslední dvě partie vyznívají pro nás v poměru 1,5:0,5. Martin si za pěšce vytvořil kompenzaci a zároveň měl podstatně lepší čas. V jednu chvíli prošel dokonce kolem vyhrávajícího úderu Jxf6, přesto ani Sg6 nebylo špatné. Soupeř po dobrání pěšce na f6 zareagoval chybně a dal šach jezdcem, což po správném ústupu Kf1 téměř hned prohrávalo, bohužel přišlo Kh3 a pozice se otočila a na výhru hrál pro změnu soupeř. Ten měl ale málo času a párkrát prošel kolem lepšího řešení a partie skončila nakonec věčným šachem.
Asi k největšímu překvapení došlo na čtvrté šachovnici, kde p. Kolovratník hájil černé figury. Dlouho dobu to vypadalo, že zde špatnou pozici s pěšcem méně neudržíme. Naše šance se ale zvýšily posledním tahem před časovou kontrolou, kdy soupeř umožnil p. Kolovratníkovi přemístit střelce přec c4 na d5, kde se dostal konečně do hry. Pozice byla stále sice ještě horší, ale už hratelná. S ubývajícím časem soupeř provedl pár nepřesností, které jeho výhodu postupně snižovaly, např. odevzdání kvality za (třebaže aktivního) střelce nebylo vůbec nutné. Partie tak dospěla do remízové pozice, ve které ale soupeř s nedostatkem času hrubě chyboval a prohrává. Konečný výsledek je tedy upraven na 6:2 .
V zápase proti pardubické Bohemce se nám podařilo podat koncentrovaný výkon a po zásluze zvítězit, i když konečný výsledek byl pro hostující tým trochu krutý. V příštím kole jedeme do Chotěboře, kterou není radno podceňovat ani přes její současné umístění v tabulce. Snad začneme tím, že po cestě někde nezapadneme .
Lokomotiva Česká Třebová – ŠK Bohemia Pardubice
1. Šimek J. 2206 0:1 Yakimenko A. C 2211
2. Hurt L. 2115 1:0 Horáček M. 2045
3. Šmajzr M. H 2180 1:0 Novák A. 2107
4. Kolovratník M. 2126 1:0 Vodička P. 2082
5. Petráž M. 1992 1/2 Třasák O. 2062
6. Vondra L. 1955 1:0 Jelínek V. 2041
7. Krátký J. H 1881 1/2 Daněk P. 1971
8. Prax I. 1818 1:0 Zelenka J. 1956
6 : 2
